Psychologie sportu

Home / Psychologie sportu

„Váš největší soupeř je mezi Vašima ušima.“

Young woman making an effort while doing push-ups during a rainy day.Medaile vyhrává železná mysl, ne suplementy, řekl jeden z nejúspěšnějších olympioniků všech dob, držitel pěti zlatých olympijských medailí a devítinásobný mistr světa, bývalý britský veslař (a cukrovkář) Steve Redgrave. Věděl o tom své. Když v 90. letech zkoumali vědci americké týmy řeckořímských zápasníků a porovnávali výsledky těch, kteří získali medaili, s těmi, kteří odjížděli z olympijských her s prázdnou, zjistili, že úspěšnější zápasníci:

  • měli stabilnější a spíše pozitivně laděné emoční prožívání,
  • uměli vyčistit svou mysl od jakýchkoliv jiných myšlenek a soustředili se pouze na daný výkon,
  • byli lépe mentálně připraveni na případné negativní okolnosti,
  • častěji praktikovali různá mentální cvičení (Gould, Eklund, Jackson, 1992).

Řada sportovců současnosti využívá coby nezanedbatelný doplněk přípravy na závody tzv. mentální trénink, druh koučinku, který pomáhá se zdoláním překážek v mysli sportovce jako je strach, pochybnosti o sobě, problémy s koncentrací a další, které brání plnému rozvinutí potenciálu a talentu.

Společně můžeme pracovat na:

  • rozvoji schopnosti zklidnit svou mysl před důležitým závodem,
  • dlouhodobé stabilizaci psychiky,
  • práci se strachem a vnitřními pochybnostmi,
  • schopnosti maximální koncentrace,
  • využití veškerých možností svého talentu.

Jistě není náhodou, že kalokagathia, ideál a harmonie v péči o tělo a ducha, je ideálem Olympijských her už od jejich počátků ve starodávné antice.